Nekonečný vesmír, obří raketové motory, stav beztíže, to vše je zatím jen pro vycvičené odborníky, astronauty. Dostat se do vesmíru, tam se ještě dlouho obyčejný člověk nedostane. A přesto je možnost si zkusit něco z toho, co dělají skutečné kosmické agentury. Někdo si postaví heliový balon a letí do výšky až 30 km, to je skoro ve vesmíru, jiný si zkusí postavit raketu na tuhé pohonné látky a zkusí si letět jako doopravdové rakety, i když je dostup jen pár set metrů. Ale na postavení balonu je třeba drahé helium a spoustu povolení, na raketu „s ohněm“ je zase třeba mít 18 let, a to já nemám. Je mi 13. Nezbývá mi nic jiného než začít dobývat vesmír prostředky, které najdu doma.
První krůčky
Začínal jsem snad jako každý kdo si chce vodní rakety vyzkoušet. Do provrtaného korku se strčí trubička, na které je připevněný kompresor. Na korek se pak nastrčí PET-lahev, do které se nalije třetina vody. Dostup této rakety je ale jen asi 10-15 metrů. Korek neudrží potřebný tlak (jen asi 2,5 barů) i otvor PET-lahve je moc široký, a raketa nemá potřebnou aerodynamiku.
www.youtube.com/watch?v=wEhEU5QuzDM&list=UUTiYjMe_bJTwE3_D_MJZcdg
Moje první vodní raketa.
A tady většinu lidí nadšení pustí. „Dobré vyzkoušel jsem si to, lítá to“ řeknou si a jdou od toho pryč. A to je velká škoda. Ale ti ostatní, co například znají vodní rakety trošku víc, se začnou o vodní rakety zajímat. Proč to ve vzduchu rotuje? Jak tomu zabránit? To byly první otázky, které mě zajímaly. A začal jsem hledat na internetu. (Jak zabránit rotaci rakety se budu věnovat v jiném článku.) Na základě dostupných informací jsem postavil první opravdovou vodní raketu W-2. Jak se pozná opravdová raketa? Zaprvé, musí mít návratový systém, zadruhé musí být stabilní při letu a zatřetí musí startovat na povel.
www.youtube.com/watch?v=67q3jqW0IMw&list=UUTiYjMe_bJTwE3_D_MJZcdg
Ale ač se to zdá zvláštní, všechny starty W-2 skončily crashem. Buď nefungovala stabilizace, nebo nefungoval padák. Po posledním neúspěchu jsem s raketou mrskl do koše a srovnal se s tím, že na to prostě kašlu. V době W-2 (přesně 2. 6. 2014) jsem na diskusním fóru forum.kosmonautix.cz ohlásil, že chci do konce školního roku postavit dvoupetkovou vodní raketu. Zásadní problém byl ve spojení dvou petek k sobě. Problém jsem vyřešil pomocí šroubu s odvrtanou dírou v ose. Ten se prostrčí provrtaným dnem petflašky a provrtaným víčkem a vše se spojí matičkou. Pak stačí do víčka našroubovat druhou petku a problém je vyřešen. Tak jsem udělal první testovací dvoupetkovou raketu o objemu 2 litry (srovnatelné s W-2). A tak jsem v pátek 27. 6. 2014, poslední den školního roku vystřelil raketu a poprvé i s kamerou na palubě.
www.youtube.com/watch?v=5RMg9qiYgL8&list=UUTiYjMe_bJTwE3_D_MJZcdg
Dostřel byl až 40m, což je zatím rekord.
A jelikož začaly prázdniny pustil jsem se do stavby větší rakety MARS-1 o objemu 4 litry. Samozřejmostí byla kamera na palubě. Očekával jsem dostřel až 80 metrů, ale místo toho jsem se dočkal krásného lopingu 5 metrů nad zemí a přistání zpět. Na vině bylo špatné těžiště, ale to jsem již upravil.
www.youtube.com/watch?v=ODKJOCbHUZ4&index=3&list=UUTiYjMe_bJTwE3_D_MJZcdg
Novinky z posledních dnů
V těchto dnech mě zlobí tryska, která netěsní, proto není možné vypustit raketu MARS-1 s plným natlakováním. Kdyby jste měli zájem o detailnější novinky, sledujte stránku: https://forum.kosmonautix.cz/forum/viewtopic.php?f=76&t=1075&start=80 Píšu zde pod nickem Matyn.
Budoucnost?
Samozřejmě chci vypustit raketu MARS-1 s plným natlakováním a poté stavět raketu MARS-2. Bude to raketa o objemu 6,5 litrů a s touhle raketou už chci dobýt vodně-raketový vesmír, který začíná od 100 metrů výše.
Závěrem
Rozhodně se nebojte střílet vodní rakety. Na internetu je spoustu tutoriálů a stavba je jednoduchá. A žádný učený z nebe nespadl. Smiřte se s tím, že hned napoprvé raketa nepoletí bezvadně. Jde o to osahat si techniku vodně raketýrského umění. Doufám že k tomu dopomůže i můj web.